„5 let“ LongFeng.cz Xiao Beeng Cha, 2012

Dneska se podívám na lístek velmi zajímavému sheng pu-erhu, který mi byl doporučen (a nutno poznamenat, že velice dobře) v Literární čajovně v Brně. Jedná se o skutečně kvalitní čaj, který je sklízen, zpracováván a lisován tradičními metodami, přičemž jsou všechny procesy vykonávány výhradně ručně.

Jak již rok v nadpisu napovídá, je to čaj z roku 2012, konkrétně z první jarní sklizně. Lístky jsou sklízeny z cca 70 let starých čajových stromů, které rostou v okolí vesnice Zhu Peng Zhai v provincii Yunnan (okolo 1800 m n. m.).

Na zaoceánské lodi

Jen tak jsem si seděl doma, když v tom mě napadla tato povídka a tak jsem ji sepsal. Je možná hloupá, možná to ani není povídka, ale patří to mezi mé zápisky, patří to na stránky mého notesu a patří to tím pádem i zde. Myslíte, že bych se měl snažit o nějaké pokračování? Myslíte, že by to stálo za to? A jak by se to mělo dále vyvíjet? Budu rád za každou reakci, třeba z toho nakonec přeci jen něco bude. Pěkný večer a dobrou noc přeje Geofre.

24 hodin s Tibetským Lámou

„Ahoj H, prosím tě, mohl by u vás zítra Geshe přespat?“

„Eh, no jo, já myslím, že asi… Po přednášce?“

„No, on měl spát u někoho, ale ten někdo je mimo republiku a já nevím jak to teď zařídit. On musí v neděli odjet do Luhačovic a má koupenou jízdenku z Brna. Dovedete ho potom na nádraží?“

„Eh, n, tak teda asi jo.“

„Super, díky. A neboj se toho, bude to fajn. Tak ahoj.“

Tak tahle telefonní situace se odehrála asi 17 hodin před příjezdem Gesheho s jeho překladatelem do Brna. V sobotu večer zde měl totiž přednášku na téma: Skutečně hledáme štěstí?. A v tuto chvíli začíná shon a rychlé přeplánování nadcházejícího víkendu, nehledě na přípravy místnosti pro takto významného hosta, který v současnosti přednáší tibetštinu na UK v Praze a je zván na besedy a přednášky po celé Evropě a k tomu všemu má ještě v Německu několik studentů, kterým předává moudrost a umění budhismu. Velikým štěstí je, že se s Geshem známe již z loňska, kdy jsme si velmi příjemně povídali několik hodin při prohlídce města, není nám (ani my jemu) neznámým a díky jisté sociální síti se můžeme vzájemně označit za přátele, kteří si občas píší.

Narozeniny, které nebyly...

Rozhodl jsem se, že něco upeču. Dlouho jsem nic nepekl, naposledy nevydařený koláč před asi třemi týdny. Nevydařený, protože neztuhnul horní krém, takže to byl jen korpus s borůvkovou přelivkou, no zkrátka, nic slavného. Rozhodl jsem se tedy, že něco upeču, ale jak to tak bývá, nejtěžší je zpravidla rozhodnutí, co konkrétního by to mělo být.